Železničnímu modelářství se věnuji prakticky celý život. Mé první kolejiště bylo poplatné své době a možnostem, které v té době byly k dispozici. Zvolil jsem si tehdy velikost TT, která v té době byla na našem trhu zastoupena pouze a jen firmou Berliner TT Zeuke a díky tomu, že mám ještě z té doby kolejivo a lokomotivní park, zůstal jsem u ni i v dalších letech. Další kolejiště jsem pojal jako monumentální projekt. Mělo tvar L o vnějších rozměrech asi 5 x 3 m. Jenom nádraží mělo 11 kolejí. Provoz jsem plánoval plně automatizován. Kolejiště skončilo jako nedodělané torzo. Vlaky sice jakž takž jezdily, ale na krajinu a automatiku už nedošlo. Celé skončilo uloženo v krabicích. Po letech jsem si vybudoval v podkrovním bytě, úplně pod střechou ještě podkrovní pracovnu. A to byl prostor pro nové kolejiště. Poučen historií, že megalomanské projekty se dost těžko uskutečňují v amatérských podmínkách, zvolil jsem střízlivější projekt. Rozměr kolejiště jen 2,2 x 1,2 m, ovládání analogové a pouze jen ruční. Vybalil jsem uložené krabice, přebral, co přežilo léta a pustil se do stavby. Tyto stránky by neměly být návodem jak stavět kolejiště, takových odborných stránek je na netu celá řada, ale spíš jen taková průběžná reportáž z jeho stavby, případně poznatky, jak jsem řešil některé detaily.


